San Piego, dobré ráno.

Mám hlad, dala bych si toasty s nutellou. Yummy, yummy, kalorie na boky, na stehna šup, šup, kde jste.

Dnes budu zase fotit, je to divný, fotím každý den a nějak už nestíhám nic, nejraději bych odjela někam na nějakou chatu, kde bych si balila jointy, četla knihy, poslouchala super hudbu, pila zelený čaj a kouřila jednu za druhou, semtam bych si vytáhla foťak na film a něco bych vyfotila, achjo, ať už je jaro, ať není horko, ale sníh je pryč..

A teď otázka, " vážně se chci živit focením, třeba bezduchých lidí ?" ..nevím.

Silvestr, všichni jen řešíme ten posraný Silvestr, mi je třeba u prdele nějaký fucking Silvestr, ožrat se umím i přes rok a dělat jeden den  v roce, že se všichni máme radí- ne, díky.
Nejraději bych šla spat, připila si s rodiči a šla spát.



Krásný den.

( už mi máma donesla ten toast s nutellou )

29.12

pics- me
model- veni

A ty jseš jako fotografka?

Fotky z mé dílny.

A ty jako kouříš?

" Lidé se nebojí neznáma. Každý člověk je schopen dosáhnout všeho, co chce a co potřebuje. Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme. "

Život, nadáváme na náš nudný život, nadáváme, když máme hodně práce a dokonce nadáváme, když někdo má něco víc než my. Je to smutné. Mám dojem, že čím jsem starší, tím vším vnímám vše naprosto jinak, ještě před půl rokem jsem tvrdila, jak nejsem štastná, jak vše není úžasné a matně jsem si vzpomínala, na to co se odehrávalo na podzim ( spousta doktorů, spousta prášku, spousta ran, spousta slz rodiny, přátel a mé zvracení z lidí ) Jenže teď už vnímám, že prostě jsem Veronika, život mám tak jako ostatní, nejsem šťastná, nešťastná taky nejsem a modlím se k tomu, abych nespadla do toho pekla znova ( nebo v něm stále jsem? )

Nevím, jestli jsem na tom hůře ted nebo byla jsem předtím, je horší nechuť a nezájem než, " to, co se dělo předtím ? " Kdo ví, nikdo. Život je přece život, a určuje si sám, co s námi.

Já teda miluji KHOIBU, doufám, že všechny, ano, vás PĚT, který chodíte na můj blog. ( anyway, díky za follow! ) znáte KHOIBU. ( pro jistotu, jsem vám tady hodila par odkazů na poslechnutí, DO IT! ) 

Taky mám nový objektiv, tak tu pak pár fotek hodím. 

Teď jdu ulehnout do postele s teplým čajem a pustit si filmy od  Aronofskyho!

( jo a Aronofsky nenatočil jen black swan guys :) )

have a nice day.

.

air war.

Crystal Castles není móda, děvky.


Bolí mne u srdíčka, když vidím jak hlupačky postují na své fejbuky fotky od Alice Glass. Alice Glass je krystalová panenka, není to Miley Cyrus.


love them so much.

A vyhráváte VŠECHNY, protože VŠECHNY JSTE PÍČE!

Achcich ouvej.

Byla jsem na diskotéce...

a...

jak se dá vyjádřit takový hnus? Nijak, ale trochu to nastíním. 

Opravdu nechápu ty 14leté dívky ( nic proti 14letým, teda spíš nic proti těm14tkam, který nemaj vyšukaný mozek ) které se jen nakrucují, strkají svým " fakin bojfrendům " svůj lahodný, vonavý jazýček. Taky nechápu ty fakin bojfrendy, protože jsou to hrozní dickové a čumí na mne, jak kdybych právě teď přiletěla z Marsu! " Ale no tak, dyť přece ještě lidé na Marsu nežijí, vy tupé hlavy "

Asi chápete mé rozčílení.

Zhodnotím to tak, že prostě nejsme diskotrikoteková bitch, jsem jiná liga a mohu být ráda, za to jaká jsem. f

Mějte krásnou noc a vše krásné.

jen pro ujasnění, všem zúčastněným diskotéky věnuji obrovský ... 

...

......

...........

.............

..................

. fuck! 

Štastné a Veselé, řekla jsem.






Bohužel Vánoce nevnímám už tak hodně, jako kdysi. Tyhle Vánoce nějak do mne nezasahují ani z nich necítím nějakou tu vůní. Stárnu, to je to. Dárky se snad budou líbit a fotky z filmu mi dobře vyjdou.


Krásné Vánoce si přeji a přeji i Vám, kteří, to čtete.

i need something special

Čím jsem starší tím víc potřebuji cítit lidské teplo. Já si NIKDY nenajdu někoho normálního, nebo NIKDO normální si najde mne. Chci romantiku, chci možná jen objetí, pusu a pohlazení. Jsem divná, ale aspoň v té divnosti jsem jen já a nikdo mi v ní nemůže rozhodovat.

JAK ALE CHCEŠ ABY TI NOŽE PROJEVILY NĚHU :

WWW jsou moje lásky. Můžeme být hrdí na to, že je v Česku máme. Je to velice zajímavý projekt a rozhodně čeština to obohacuje svou krásou. Prostě česká hudba podaná českým jazykem a naprosto hrdě můžeme říct. " Jo, www jsou z České republiky "

To jsou wéwéčka.


Divnost. To jsem zase já.

Hulení mi už došlo, cigára nemám, pít není co a sexovat není s kým, ono vlastně nemám s kým co dělat.  LOL. Lidi mám kolem sebe málo, ale ne že by mi to nějak vadilo, možná to jen prospívá a hlavně mne to utvrzuje v  mém stylu, EMO. ( just kiddin ) Já prostě mám nudný život, že to ani není možné oh well... POOR ME!

JAK ALE CHCEŠ ABY TI NOŽE PROJEVILY NĚHU ?

Mariena.

Chceš šukat zpěváka, legendu všech legend a místo toho šukáš jeho beďnáka nebo tak něco. ( a stejně doufáš, že se dostaneš k němu ..)


Nastupuje paranoia, která mě jakýmsi způsobem dusí. Divný pocit.
Jsem neskutečně líná, jsem dokonce lína vstát z postele, vytáhnout si cigáro a zapálit si, přitom si skoro až trhám vlasy kvůli nedostatku nikotinu. Dost mi chybí placebo, mají teď dva roky pauzu a je to opravdu, opravdu WEIRD nevědět o tom, kde právě teď jsou nebo, že jsou okkk.

Kolem mne jsou samí idioti, ale to už vím dávno, ale když se kurva dozvíte, že člověk o kterým jste si nikdy nemysleli nic špatného, tak vás pomlouvá, je to smutné, ale já jsem teď silná dívka a naučila jsem se to prostě rozhulit. ( rozhulit znamená, něco jako vysrat se na to, rozdíl je jen že místo "vysraní se" si na to raději dám brko ) :)))


Kláro, ať jsi kde si teď..ať jsi v jakékoliv posteli, tak na Tebe myslím a miluji tě! :P PARTYČUBKO! :P

COZ I'M IDIOTEQUE!!!

A mám prostě skvělý kožich.

Asi jsem EMO.

I don't want to be your friend..
I just want to be your lover.




Jak moc se s tím textem dokážu ztotožnit. Dnešek je naprosto posraný den ( který není ? ) 
Už včera se ve mne zase něco pomohlo a dneškem se mi to mé hnutí jen potvrdilo. 

Cesta do školy, naprosto odporná, po těch 30minutách v autobuse mne asi napadly všechny možnosti sebevraždy, které bych dokázala uskutečnit. Jedna z mých sebevražd, co mne napadla bylo, že bych rychle otevřela dveře autobusové nebo poprosila řidiče, ať mi otevře, hned co by se rozjel bych skočila pod autobus. Možná bych tím na chvíli zdržela autobus a ostatní by se dostali pozdě do školy, aspoň o půl hodinu určitě! Ale tohle opravdu v plánu nemám, ani v plánu zabít se. Jen mám příliš bujnou fantazii. Den ve škole se dal zvládnout, vlastně to nebylo ani tak moc zlé. Jen ekonomika.Cítila jsem se jak v jiném světě a hlavně jak největší retard.Díky bohu, že tam mám ty mé dvě parťačky, bez nich bych to v té škole nezvládla a uskutečnila bych sevraždu number.17 -skočit z posledního patra školy, přímo dolů na ty kamenné sochy. Au. Ne, už neplánuji psát něco o sebevraždě.  Upřímně, nejkrásnější z celého dne bylo, když jsme vyšly ze školy a zapálily si. Achjo, už jsem vážně luzr, když se těším jen na tu zkurvenou cigaretu nebo zkurvený brko.


A teď? Je sedm hodin, já se před chvíli probrala, čekám na Kláru a ta nikde, ani sms nenapsala. Fuck, fuck, fuck.




Takže tak nějak na tom teď jsem. A aby nebylo málo, tak hrozně moc mi on chybí a myslím na něj. Žádná sms, nic. Čím dál tím se ve mne probouzí větší a větší paranoia. Asi nejsem ta nejstylovější, nejhubenější, nejmilejší, nekrásnější kočka.. Sakra.




Stále nemám facebook, stále mi nikdo nepíše ani na zkurveném ICQ, stále mi nikdo nepíše zkurvenou SMS, stále mi nikdo neposlal zkurvený dopis a ani stále nikdo nečte tenhle zkurvený blog. (hahahahahaha)









Jo a na té fotce, to jsem já naprosto zlitá, bylo jaro. A na jaře bylo fajn.. jo, bylo.

Proč jsem taková, jaká jsem?

Proč, když jsem zamilovaná, mám skvělé přátelé, úspěch ve škole ..


To šílenství nejde zastavit. Prášky mi vždycky jen kurvily játru, mozek a vlastně i mé poslední slova, které mi šly z úst. Deprese. Všude jen slyším samé deprese, deprese mají mé spolužačky, jen protože jim to jejich kluk neudělal dobře. Ok, zkreslené. Ne,říkejme tomu třeba že, mě hlídá papírová hyena, tohle je správný označení deprese. Aspoň pro mne. Kurva, jak já to vše přežiji, táhne mi na 18 a nevím, co budu v životě dělat a jak vše to zvládnu.

Dyť já vlastně chci málo, mám hodně, ale chci málo. Chci jen porozumění, cigarety, pohlazení, objetí, trávu a radiohead. Je to hodně? Je to, to moje málo? A kolik je hodně? Kolik je málo?

Nikdo mi na to neodpoví a když odpoví, tak je to jen chytrák, který soudí slabé. Nebo spíš já jsem jen moc úzkoprsá a tvrdohlavá.


A taky jsem deaktivovala facebook. Takže, nemám facebook.

Budeme se třeba bavit.

Poslední dobou mé plíce, srdce, mozek, oči, nohy dostávají opravdu zabrat. Vysvětlíme si proč.

Plíce- moc kouření, hulení a takových těch rocknrollových věcích..
Srdce- cítím nějaký cit k určité osobě, jsem zmatená.
Mozek-tolik lidské hlouposti kolem mne? oh, god.
Oči- nespím, čumím do pc, brečím smutkem, brečím smíchem.. ( au au au! )
Nohy- z toho stálého cvičení, protože kurva já ty vychrtlý nohy jednou budu mít!


No, nejsem výborná? Ještě bych mohla vzpomínat, co vše mě bolí, ale nic se nemá přehánět :)

Myslím, že už jsem si pubertou prošla, tak proč se teď začínám chovat jako spratek? Proč se neumím bavit střízlivá nebo bez jakýchkoliv drog ( ale no tak, hlavně žádný předsudky! )

Chtěla bych celý týden spát, probouzela bych se jen v pátek a to s plno-penízkovou peněženkou v ruce a s vymyšleným outfitem na věšáku a  make upem na obličeji. ( také mít 45kg )

Ale nejde to.
Sakra.
Je to smůla.
Ale nedá se nic dělat.

Děkuji bohu, za to, že na to vše nejsem sama a soucítí se mnou  jak moje sestra, tak K.
Jsem prostě ráda, že mohu mít kamarádku, která odhodí všechen ostych a sedá si se mnou na hnusný hajzl , kde se se mnou zhulí jak prase.