Asi jsem EMO.

I don't want to be your friend..
I just want to be your lover.




Jak moc se s tím textem dokážu ztotožnit. Dnešek je naprosto posraný den ( který není ? ) 
Už včera se ve mne zase něco pomohlo a dneškem se mi to mé hnutí jen potvrdilo. 

Cesta do školy, naprosto odporná, po těch 30minutách v autobuse mne asi napadly všechny možnosti sebevraždy, které bych dokázala uskutečnit. Jedna z mých sebevražd, co mne napadla bylo, že bych rychle otevřela dveře autobusové nebo poprosila řidiče, ať mi otevře, hned co by se rozjel bych skočila pod autobus. Možná bych tím na chvíli zdržela autobus a ostatní by se dostali pozdě do školy, aspoň o půl hodinu určitě! Ale tohle opravdu v plánu nemám, ani v plánu zabít se. Jen mám příliš bujnou fantazii. Den ve škole se dal zvládnout, vlastně to nebylo ani tak moc zlé. Jen ekonomika.Cítila jsem se jak v jiném světě a hlavně jak největší retard.Díky bohu, že tam mám ty mé dvě parťačky, bez nich bych to v té škole nezvládla a uskutečnila bych sevraždu number.17 -skočit z posledního patra školy, přímo dolů na ty kamenné sochy. Au. Ne, už neplánuji psát něco o sebevraždě.  Upřímně, nejkrásnější z celého dne bylo, když jsme vyšly ze školy a zapálily si. Achjo, už jsem vážně luzr, když se těším jen na tu zkurvenou cigaretu nebo zkurvený brko.


A teď? Je sedm hodin, já se před chvíli probrala, čekám na Kláru a ta nikde, ani sms nenapsala. Fuck, fuck, fuck.




Takže tak nějak na tom teď jsem. A aby nebylo málo, tak hrozně moc mi on chybí a myslím na něj. Žádná sms, nic. Čím dál tím se ve mne probouzí větší a větší paranoia. Asi nejsem ta nejstylovější, nejhubenější, nejmilejší, nekrásnější kočka.. Sakra.




Stále nemám facebook, stále mi nikdo nepíše ani na zkurveném ICQ, stále mi nikdo nepíše zkurvenou SMS, stále mi nikdo neposlal zkurvený dopis a ani stále nikdo nečte tenhle zkurvený blog. (hahahahahaha)









Jo a na té fotce, to jsem já naprosto zlitá, bylo jaro. A na jaře bylo fajn.. jo, bylo.