A ty jako kouříš?

" Lidé se nebojí neznáma. Každý člověk je schopen dosáhnout všeho, co chce a co potřebuje. Bojíme se jenom, že ztratíme to, co máme. "

Život, nadáváme na náš nudný život, nadáváme, když máme hodně práce a dokonce nadáváme, když někdo má něco víc než my. Je to smutné. Mám dojem, že čím jsem starší, tím vším vnímám vše naprosto jinak, ještě před půl rokem jsem tvrdila, jak nejsem štastná, jak vše není úžasné a matně jsem si vzpomínala, na to co se odehrávalo na podzim ( spousta doktorů, spousta prášku, spousta ran, spousta slz rodiny, přátel a mé zvracení z lidí ) Jenže teď už vnímám, že prostě jsem Veronika, život mám tak jako ostatní, nejsem šťastná, nešťastná taky nejsem a modlím se k tomu, abych nespadla do toho pekla znova ( nebo v něm stále jsem? )

Nevím, jestli jsem na tom hůře ted nebo byla jsem předtím, je horší nechuť a nezájem než, " to, co se dělo předtím ? " Kdo ví, nikdo. Život je přece život, a určuje si sám, co s námi.

Já teda miluji KHOIBU, doufám, že všechny, ano, vás PĚT, který chodíte na můj blog. ( anyway, díky za follow! ) znáte KHOIBU. ( pro jistotu, jsem vám tady hodila par odkazů na poslechnutí, DO IT! ) 

Taky mám nový objektiv, tak tu pak pár fotek hodím. 

Teď jdu ulehnout do postele s teplým čajem a pustit si filmy od  Aronofskyho!

( jo a Aronofsky nenatočil jen black swan guys :) )

have a nice day.

.